rozhovor
Když na veřejnost pronikly první zprávy o vztahu Bergüzar Korel a Halita Ergenç zavládlo v Turecku vzrušení, které se dá stěží popsat. Bulvární i seriózní deníky měly pouze jediné téma a paparazzi vyrazili na hon.
Slečno Bergüzar, v poslední době se objevovalo mnoho zpráv o vašem vztahu s Halitem Ergençem, ale vy jste stále mlčela. Proč jednou provždy neuděláte konec všem dohadům a neřeknete pravdu?
Bergüzar: Můj soukromý život byl až příliš propírán na veřejnosti. Jakoby se jednalo o nejdůležitější záležitost v naší zemi. To mě činí velice smutnou, mrzutou, je mi to moc líto… Zatímco jsme si sami teprve ujasňovali náš vztah, již se objevovaly veřejné komentáře, někdy dokonce urážky, což nás velice rmoutilo. Nyní, v posledním dni v roce 2008, bych chtěla celou záležitost ukončit jednou větou. Ano, jsem s Halitem. Nicméně není pravda, že by náš vztah trval měsíce, jak se většinou píše. Jde o vztah, který získal novou dimenzi po našem výletě s přáteli do Paříže. Je to něco nového pro nás oba. Nyní jsem velice šťastná a chci věřit tomu, že další rok bude pro nás oba velice dobrý rok.
Halit: Naneštěstí nás každý považuje za své hlavní téma, jakoby neexistovalo nic jiného, o čem by stálo za to mluvit. Dokonce jsme kvůli tomu terčem urážek. Jen těžko to dokážeme pochopit. Neděláme přeci nic, co by někomu mohlo vadit nebo dokonce nahánět strach. Jde o partnerský vztah a nepřejeme si nic jiného, než ho moci žít po svém. Pokud je to možné.
Co byste chtěla změnit v seriálovém průmyslu?
Bergüzar: Tento druh zábavního průmyslu se od začátku nového tisíciletí stal velice významným odvětvím. Slovo „rating“, které předtím bylo pro většinu lidí neznámým pojmem, vstoupilo do našich životů a tento koncept sledovanosti začal naprosto zásadně ovlivňovat osud seriálů. V posledních třech až čtyřech letech jsme začali sledovat daleko kvalitnější produkce, než tomu bylo v minulosti. Ale jeden fakt je poněkud zanedbáván. Nikde jinde na světě se netočí a nevysílají epizody po 60 až 90 minutách, jak je tomu v Turecku. Co bych si osobně přála, jsou lepší pracovní podmínky, rozsah pracovní doby a práva zaměstnanců na lidštější úrovni.
„Tisíc a jedna noc“ je jedním z nejúspěšnějších seriálů v tomto odvětví. Jak se cítíte coby součást tohoto týmu?
Bergüzar: Jak jsem se již zmínila, kvalita práce v televizi se radikálně změnila. Úspěch je nevyhnutelný, když máte dobrý scénář, zkušené herce a herečky, dobrého režiséra a dobrou produkční společnost… Myslím si, že „Tisíc a jedna noc“ je toho nejlepším příkladem… Od prvního dne, co jsem sem nastoupila, jsem se naučila spoustu nových věcí. Práce s lidmi, kteří se v branži pohybují delší dobu než já, pro mě byla přínosem především v profesním ohledu.
Jaké máte plány pro rok 2009?
Bergüzar: Rok 2009 pro mě určitě bude tvrdý. Seriál „Tisíc a jedna noc“, který se již vysílal tři sezóny, vstoupí do závěrečné řady a možná, že všechno pro mě začne nanovo. Myslím si, že nastane období, kdy se budu muset hodně zlepšovat ve svých profesionálních výkonech. Musím být velice obezřetná, co se týče mé volby po „Tisíci a jedné noci“. A mým přáním je jako obvykle dávat život nejrůznějším postavám v divadle a zahrát si v roce 2009 roli v dobrém filmu…
Dovolte mi, abych se zeptal, co byste změnil v seriálovém průmyslu?
Halit: Víme, že zisky z reklam jsou pro komerční televize velice důležité. Delší řada úspěšného seriálu přináší více reklam. Podle toho se i tvůrci snaží každou epizodu co nejvíce natáhnout. A v konečném důsledku pak rozsah pracovní doby přesahuje normy a je příliš dlouhý. Máte pouze šest dní na to, abyste natočili jednu epizodu, která trvá 60 až 90 minut. Devadesát minut je v podstatě délka celovečerního filmu a takový film se jednoduše nedá natočit za šest dní. Výsledek je ten, že štáb je nevyspalý a vyčerpaný. Jak pak od takového týmu můžete očekávat nějakou produktivitu? V první řadě, pokud chceme zkvalitnit úroveň práce, délka epizod se musí zkrátit. Pokud se upraví časový plán, všichni, co pracují ve studiu, budou mít volný čas pro své rodiny i vlastní soukromí.